Řízení inovací 2016: inovační management je základem přežití na trhu

16. 6. 2016 | Petr Michl
Inovace jsou základem vývoje. Přesto mnoho společností zamrzne v pseudo inovacích a dřív nebo později přijde někdo, kdo zbortí trh a udělá jejich produkt neprodejným.

Ve středu 25. května u příležitosti vydání publikace Řízení inovací 2016 napsané Adamem Hazdrou proběhla stejnojmenná konference, která byla především setkáním nadšenců do neustálého zlepšování produktů a služeb. Ti se mimo jiné sdružují ve facebookové skupině K vašim službám a její členové naplnili do několika hodin od zahájení registrace na akci sál s více než stovkou židlí. Úvod akce a zároveň jakési intro do problematiky důležitosti inovací poskytl ředitel společnosti Direct People, Petr Šídlo.

Inovujte, nebo zhyňte



I když jste ve velmi komfortní pozici na trhu, může vás zanedlouho čekat pád. Chcete výmluvný příklad? Není to tak dlouho, kdy bylo docela výdělečným byznysem ledařství. Například Plzeňský Prazdroj ročně uskladnil na chlazení piva ve sklepích stovky tun ledu, kde vydržel několik let. A to bylo potřeba, protože byly roky, kdy nebylo dost ledu," přiblížil Petr Šídlo. I přelom 19. a 20. století byl v oblasti konzervace potravin dobou ledovou. V tu dobu docházelo k tomu, že když byla hodně velká zima, tak lidé šli vykrajovat kusy ledu a prodávat je na trhu, stejně jako prodávali například dříví. I v tomto oboro byly inkrementální inovace, v tomto případě ty, keré usnadňovaly vyřezávání ledu z vodních ploch.

Zlom znamenala lednička, která přišla na trh v roce 1923 od General Electric. Tehdy stála nedostupných 8 tisíc dolarů. Do 10 let ji ale měla polovina domácností v USA," uvedl Petr Šídlo a položil řečnickou otázku: Hádejte, zdali společnost General Electric někdy prodávala led?" Samozřejmě, že neprodávala. Až na několik výjimek je spíše pravidlem, že tzv. disruptivní inovace nezachytí hráči nabízející řešení potřeby, které se stane zastaralé.

Je to vidět a na trhu s paměťovými médii. Byly tu diskety, CD, optické hard disky. Před pár lety byla mezi lídry trhu společnost Seagate. Dnes je ale vše o SSD discích a ona tuto vlnu nezachytila," uvedl Petr Šídlo podobný příklad ze současnosti.

Inkrementální vs. disruptivní inovace

Znamenají předchozí příklady, že disruptivní inovace je jediná správná? Ne nutně. Microsoft nám ukázal, že nejvíc se dá vydělávat na inkrementálních inovacích. Vydáte novou a mírně upravenou verzi softwaru a získáte miliardy dolarů. Ač nyní Microsoft mění například způsoby distribuce softwaru, daří se mu to značné míry doteď. Disruptivní inovaci obvykle předchází roky vývoje a velmi nejistý výsledek. To, co přináší největší zisky, je právě inkrementální inovace," uvedl Petr Šídlo.

Jenomže vždy je tu ta nejistota, že pouhé inkrementální inovace nebudou stačit. Přijde totiž někdo, kdo váš trh zbortí. Přípravu na to, aby se něco takového nestalo, můžete vidět u největších technologických gigantů současnosti.

Facebook není už roky pouze o stejnojmenném a stále celosvětově dominantním sociálním médiu. V roce 2013 koupil Instagram za zhruba 1 miliardu dolarů. Ač ho monetizuje skrze reklamu teprve přes rok, je dnes jasné, že to byl prozíravý krok. A to samé se dá předpokládat o mnohem dražším nákupu mobilní aplikace WhatsApp. Zdá se totiž, že poté, co lidi přestane bavit dnešní model Facebooku, přesunou se do osobnějších instant message aplikací. A je budou značky oslovovat chatboty, které Facebook také nedávno uvedl.

Google není jen vyhledávačem. Ostatně proto se minulý rok zastřešující organizace přejmenovala na Alphabet a Google je jen jednou z jejích součástí. Ty další se věnují například vývoji autonomních automobilů, novým způsobům dovážky zboží nebo nejen armádním aplikacím robotů.



Příprava na budoucnost v LMC

Podobná příprava na horší časy se neděje jen u světových gigantů, kteří mají více volné hotovosti než celá řada států. Snaží se o ni i společnost LMC. Na setkání Řízení inovací 2015 o tom mluvil její Business Development Director, Alfréd Simuna.

Vlajkovou lodí LMC je portál Jobs.cz a ne daleko za ním stojí Prace.cz. Co možná nevíte, je, že LMC stojí i za službami Teamio, Jobote, Easytask.

Jobs.cz vznikl inovací. Jedná se o první českou registrovanou doménu," připomněl Alfréd Simuna a dodal: Upřímně je ale ta internetová stránka naší poslední skutečnou doopravdovou inovací." To předtím potvrdil i Petr Šídlo, který definoval, co dělá Jobs.cz jako zprostředkování kontaktu na někoho, kdo vám může dát práci" s tím, že tuto funkci plnili předchůdci Jobs.cz skrze tištěné inzeráty úplně stejně.


Jobs.cz je velmi úspěšná služba se skvělým marketingem. Neznamená to ale, že lidé budou hledat vždy jen tím způsobem, který nyní Jobs.cz nabízí. I proto hledají v LMC nové cesty.

V Jobs.cz neustále vylepšují nabízenou službu. Snaží se prediktivními metodami nabízet lidem pro ně co nejvíce relevantní pozice. Doručují jim relevantní obsah, jenž by je mohl inspirovat k hledání nové práce. Přizpůsobují se tomu, že lidé vyhledávají práci čím dál více i na mobilních zařízeních. Ve výsledku to je ale pořád především o zprostředkování kontaktu na někoho, u koho se můžete ucházet o místo, z pohledu firem se pak jedná o tu samou službu viděnou z opačného pohledu.

LMC má v tuto chvíli obrat okolo 600 milionů korun, nižší desítky milionů věnuje investicím do nových směrů, kterými se může vydat. Za tímto účelem nakupuje startupy.  Pod jejími křídly je nyní brněnská společnost JOBOTE umožňující efektivnější vyhledávání pracovníků přes sociální kontakty zaměstnanců firem - jedná se tedy o alternativu a konkurenci portálu jako Jobs.cz či Práce.cz, kde se setkává nabídka a poptávka po práci tradičně. Na nové požadavky na práci a poptávku po mikro pracovních úvazcích pak odpovídá Easytask.cz, který rozvíjí právě Adama Hazdra.

 

Ještě než začnete vymýšlet nápady, zamyslete se nad strategií inovace

Nedostatek nápadů bývá problémem zřídka. I to, co zní po vyslovení skvěle, může ale při setkání s praxí dopadnout katastrofálně. I proto je potřeba nastavit ještě před tvorbou nápadů jakési mantinely. Důležité je odhadnout trh a k tomu často nemusíte mít ani vyvinutý produkt. Vezměte si příklad GE z roku 1920. Mohli si spočítat, kolik domácností potřebuje doma chladit, a dokázali odhadnout, kolik z nich bylo schopno dát za prostředek do domácnosti tisíce dolarů. Trh byl jasně definovaný a to ještě nemuselo být na světě řešení.

Inovátoři musí často řešit tzv. Fermiho problémy. Fermi byl fyzik pracující na atomové bombě známý svými přesnými odhady, které dělal v situacích, kdy se zdálo, že není dostatek hodnověrných dat. Například dokázal odhadnout sílu bomby podle toho jak daleko mu „odfoukla” kousek papíru při první atomovém testu Trinity v roce 1945. Určil dle toho její sílu jako ekvivalent 10 000 tun TNT. Skutečná hodnota byla 18 000 tun TNT, ale trvalo několik týdnů, než se ji podařilo přesně spočítat. Odhad, který byl nepřesný o 180 %, se vám může zdát bez na nic. Ve chvíli, kdy netušíte vůbec nic, je ale i on nápomocný. Společnosti jako Google svým uchazečům často zadávají otázky typu: Kolik ladičů piána je potřeba v New Yorku?" Nechtějí přesný výsledek, chtějí slyšet mentální postup vedoucí ke kvalifikovanému odhadu.

Pokud se bavím o nějaké příležitosti, potřebuji velmi zhruba a rychle odhadnout, jak je trh veliký. Když jsem banka velikosti České Spořitelny, tak poměrně přesně vím, že když můj nový produkt nezasáhne 50 tisíc lidí a nevydělá zhruba 100 milionů korun, tak ho nemá ani cenu uvádět na trh," přiblížil odhadem využití tohoto přístupu Petr Šídlo. Takovéto odhady jsou dle něj zásadní. Metodou vedoucí k mnoha slepým uličkám je vymýšlet nejdříve nápad, pak posuzovat jeho potenciál a dle toho se rozhodnout.



Naopak lepšímu zaměření na hledání nápadů řešících reálný problém přeje postup, kdy nejprve identifikujete příležitost na trhu (a to v podobě inkrementální inovace toho, co děláte, i inovace disruptivní, která může doslova zbořit zavedené pořádky), ujasníte si své priority a až poté začnete generovat nápady, které jsou již zacílené tím správným směrem

 

Proč není lehké vidět nové příležitostí

Nikdo přitom neříká, že identifikace příležitostí je snadná. Dle Petra Šídla za tím stojí především tyto jevy, de facto staří známí zkreslení vnímání reality.

Zde je jejich stručné vysvětlení:

Konfirmační zkreslení: Hledáme v realitě argumenty pro potvrzení našich názorů, ostatní ignorujeme.

Haló efekt: Věříme více lidem, kteří už jsou v něčem úspěšní, bez ohledu na obor (bohužel).

Souvislostní blud: Hledáme souvislosti, kde nejsou.

Zarámování: Vše je otázka interpretace. Poměrně pozitivně zní, že nějaké instituci důvěřuje 22 % lidí. Tento fakt ale současně znamená, že jí 78 % lidí nedůvěřuje. A to už s sebou nese velmi negativní konotace.

Stereotypizace: Zařazujeme jevy do obecné kategorie a vyvozujeme závěry o jejich vlastnostech, bez dalšího ověřování – například Němci jsou pořádní, Italové emotivní, bílí muži neumějí skákat atd.

Priming: Předchozí zkušenost určuje, co a jak slyšíme a vykládám si. Jedná se o podléhání prvnímu či převažujícímu dojmu. 

Právě díky nim jsme někdy jako nosorožec, který vidí svět vždy jen se svým rohem. Právě schopnost podívat se na tržní příležitost bez předsudků a očima jiných je přitom přístupem, které s sebou nese největší pravděpodobnost úspěchu.

Zdroj fotografií: prezentace Petra Šídla



Zajímá vás téma řízení inovací? Stáhněte si e-book publikace Řízení inovací 2016 vytvořené Adamem Hazdrou s podporou Jakuba Skupina – naleznete ho na www.adamhazdra.cz. Najdete v ní to nejdůležitější k tématu viděné optikou letošního roku.




Všechny přednášky, které zazněly na konferenci Řízení inovací 2016, můžete zhlédnout ve videích níže.







Sdílejte tento článek:
Podobné články:
Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.