Výzkum AKA: ve výběrových komisích nesedí ti, kteří rozhodují

2. 11. 2017 | Petr Michl
O výsledku tendru se často rozhoduje jinde než na prezentacích agentur pro výběrovou komisi. Pečlivě připravená choregrafie a čas věnovaný prezentacím tak přicházejí vniveč. To jsou smutné závěry výzkumu AKA mezi zadavateli z komerční a veřejné sféry.


Zdroj: fat CEO on Shutterstock, úprava Marketing Journal


Výzkum společnosti Médea Research, který agentura provedla pro Asociaci komunikačních agentur (AKA) mezi zadavateli, se tázal na to, zda vedle dotazované osoby ještě někdo mluví do průběhu výběrového řízení. V komerční sféře skoro třetina respondentů uvedla, že nikoliv. Zajímavější je ale zbývajících 70% respondentů.

Ukázalo se, že z nich se na průběhu tendrů podílejí osoby, které často nemají s komunikací a marketingem odbornou zkušenost. Rozhodovací pravomoci vyplývají z jejich postavení ve firemní hierarchii.

„Upřímně řečeno, kolikrát si vybavíme, že se výběrového řízení účastní generální ředitel, majitel nebo jednatel společnosti? Jde spíše o výjimky, a to v menších společnostech,“ říká výkonný předseda AKA Marek Hlavica. Přesto podle výzkumu vstupují do tendru v polovině případů.

„Výzkum potvrzuje empirickou zkušenost agentur, že výběrová komise si odsedí všechny prezentace, ale často rozhoduje někdo jiný. Bez nutných informací, nekvalifikovaně,“ doplňuje Marek Hlavica.

Přitom logická zásada, že by u prezentací měli sedět ti, kdo se nakonec rozhodnou, je obsažena v pravidlech Férového tendru AKA. Osmdesát procent dotazovaných zadavatelů také s touto zásadou souhlasí. Lze ale dovozovat, že často nemají pravomoc takové situace dosáhnout.

Poněkud jiná je situace ve veřejné sféře, kde jsou pravidla výběrových řízení stanovena zákonem nebo interními předpisy. Do procesu vstupují oddělení, která mají na starost především procesní řízení tendrů. Zajímavé ovšem je, že převážnou část těch, kteří podle respondentů spolurozhodují o výběrových řízení, tvoří politici. Zejména ti na místní úrovni.
Prezentace kreativních konceptů zpravidla účastní jen odborně příslušní úředníci. Na tomto místě je vhodné připomenout výzkum společnosti OTIDEA a Transparency International mezi zadavateli veřejných zakázek z roku 2014. Jen 14% respondentů uvedlo, že žádná ze zakázek není postižena pokusy o manipulaci výsledků. Na druhou stranu celých 55% takových pokusů o manipulaci je motivováno snahou vybrat dodavatele, s nímž má zadavatel dobrou zkušenost z minulosti. Pro komerční sféru možná absurdní situace, pro veřejnou nutnost obcházet pravidla ve snaze zvolit racionální řešení. Nelze očekávat, že v oboru komunikace by se situace výrazně lišila.

AKA trvale kritizuje situaci, kdy vyhlašovatelé výběrových řízení stanoví náročné administrativní i odborné podmínky pro výběr dodavatele a následně výsledek ovlivňují ti, kteří se nemají ani čas ani vůli s podklady seznámit. AKA se opírá o metodiku Férový tendr, která je – v souladu s mezinárodně akceptovanými zásadami, cestou k efektivnímu výběru dodavatele. Metodiku akceptovaly další asociace – APRA, AČRA nebo slovenský KRAS i významní zadavatelé. Pro veřejnou správu AKA zpracovala Metodiku zadávání veřejných zakázek, která je vodítkem při tendrování podle platné legislativy. Současně nabízí zadavatelům nezávislé poradenství při přípravě zadávací dokumentace

Štítky dokumentu: Marketingový výzkum
Sdílejte tento článek:
Podobné články: