PR fail: Uber zjistil, že novináři nemají rádi, když někdo přemýšlí o jejich diskreditaci

28. 11. 2014 | Petr Michl, Martin Jedlička

Je dnes vůbec něco skutečně „off-record"? Není. A je otázkou, zdali někdy skutečně bylo. Obzvláště tvrdým způsobem se o tom přesvědčil Emil Michael zastávající pozici senior vice president of business u alternativního poskytovatele taxislužby Uber. Michael v rámci party na Manhattanu prohlásil během nezávazné konverzace, že Uber by měl utratit milion dolarů za to, aby najal výzkumné pracovníky s úkolem „vyhrabat špínu“ na novináře, kteří jsou vůči této společnosti kritičtí. Zejména mělo jít o novinářku Sarah Lacy, která se v minulosti o Uberu opakovaně nelichotivě vyjadřovala. K jeho smůle u toho stál jiný zástupce „sedmé velmoci”, Ben Smith z portálu Buzzfeed.

Jeho pochopitelně negativní článek do dneška vidělo téměř 700 tisíc lidí, především ale příběh převzala minulý týden všechna velká média. Uber dostal z hlediska svého PR opět „sprchu negativního sentimentu" - tedy něco, co se mu v poslední době daří čím dál častěji. Dokonce tak často, že to u mnohých vyvolá otázky podobné té vyjádřené v následujícím tweetu.


„Na novináře jsme nikdy žádné informace nehledali, nehledáme a hledat nebudeme. Tyto poznámky nemají žádný reálný základ v našem působení,“  uvedla mluvčí Uberu Nairi Hourdajian s tím, že společnost nikdy nenahlížela do soukromí lidí. Dementování faktické podstaty výroku  i rychlá omluva Emila Micheala v tu chvíli už jenom mírnily negaci, která se nedala zastavit.

Novou vlnu mediálních výstupů pak vyvolal herec a jeden z investorů Uberu Ashton Kutcher. Na Twitteru naznačil, že na nápadu Emila Micheala není nic špatného. Nakonec i on byl donucen se rychle omluvit s tím, že pouze chtěl pro novináře stejná pravidla, jako pro všechny veřejně činné osobnosti.

Uber se dostal během několika let z pozice miláčka médií a Robina Hooda rozbíjejícího zkostnatělý trh taxislužeb do situace, kdy je na něj pohlíženo jako na kohokoliv jiného. Stávky řidičů, zabavování automobilů policií, protesty taxikářů ve Francii i na jiných trzích, legislativní protiopatření - o tom všem média informují. Už tomu ale chybí ten startupový duch, kdy je články prostoupen obdiv k samotnému byznys plánu či hlavní myšlence jeho podnikání.  


Poněkud lascivní propagační akce Uber Lyon

Uber si navíc za podstatnou část negativní kritiky může sám. Vedení Uberu má výše zmíněnou Sarah Lacy na seznamu obzvláště nepříjemných novinářů, protože se ve svých článcích nebojí osobních útoků. Například nařkla CEO společnosti Travisa Kalanicka, že je misogynní šéf, který negativně ovlivňuje firemní kulturu. Narážela tím mimo jiné na propagaci Uberu ve francouzském Lyonu, kdy bylo lákadlem to, že muže budou rozvážet modelky. Použitý slovník přitom naznačoval, že pánové si budou moci díky Uberu dovolit být obsluhováni kráskami, které je jinak těžké uhnat. Interpretace, že taková jízda nemusí skončit svezením, rozhodně nebyla jen fantazií novinářů.

Americká společnost je přitom extrémně citlivá na náznaky sexismu a obzvláště technologická média si všímají až s inkviziční důsledností jakéhokoliv výskytu takových projevů ve svém oboru a startupové komunitě. Z ní Uber vzešel, a tak potřebuje hrát dle daných pravidel. Pokud bychom měli shrnout poučení, která by si měl z dané situace vzít, byla by to tato:

Off-record neexistuje, respektive nikdy se nemůžete spoléhat na to, že skutečně mluvíte v tomto módu.

Novináře neporazíte jejich vlastními zbraněmi.

Novináři berou jakýkoliv útok na svou integritu či integritu svých kolegů jako výzvu k boji.

Doba hájení skončila, fáze obdivovaného startupu netrvá věčně.

Jakékoliv projevy sexismu jsou zárukou negativní mediální reakce.

Mediální kolečko, kdy se ze zajímavého hrdiny stane vysmívaný padouch, rozhodně není ničím neobvyklým. V českém prostředí si ho v posledních letech prožil nejviditelněji Tomio Okamura. Touha médií po hledání nových příběhů narušujících staré pořádky se netýká jen osobností, ale i firem. Těžit z ní mohou startupy, ale po určitém čase o ně mediální zájem opadne, nebo se obrátí proti nim. To, že se v případě Uberu naplnila poslední varianta, je z velké části jeho chyba. Kopat kolem sebe a do novinářů se totiž v takové situaci nevyplácí ani náznakem.  

Štítky dokumentu: Krizová komunikace

To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?