|
|
| Marketér roku 2009, zdroj: www.cms-cma.cz |
Hučící splav, pěkné panorama Karlova mostu podtrženého zpěněnou Vltavou za oknem, slavnostní atmosféra plná očekávání. Kromě slunečného počasí byly rekvizity pro páté slavností vyhlášení soutěže Marketér roku stejné jako v předchozích letech. Soutěž, nad kterou opět převzal záštitu Philip Kotler, tentokrát přinesla velmi sympatické výsledky. Takové, které nám znovu dokazují, že dobré marketingové strategie nemusí vznikat pouze ve velkých společnostech s mnohamilionovým obratem a také to, že marketingové nástroje lze používat a rozvíjet vždy a všude, nehledě na globální ekonomickou situaci.
Profesor Gustav Tomek, předseda hodnotitelské komise, naznačil, že organizátoři se vydali cestou dalšího zjednodušování pravidel, aby se více přiblížili běžné praxi. Ta totiž často pracuje s teoretickými znalostmi méně, než by se dalo předpokládat.
„Letošní ročník se opět vyznačuje tím, že jsme zjednodušili přihlášku do soutěže,“ uvádí Tomek. „Mile nás překvapilo, že i v době krize se přihlásilo více lidí než v jiných letech. Do soutěže doputovalo 18 zajímavých projektů, což je za celých pět let existence soutěže zdaleka nejvíce.“
Organizátoři předpokládali, že škrty spojené s ekonomickou krizí sníží kvantitu i kvalitu počinů marketingových oddělení. Soutěž však ukázala, že to nemusí být zcela pravda – tedy alespoň ne napříč všemi hospodářskými sférami. Zatímco sféra služeb hlásí jednoznačný propad, marketing ve výrobních podnicích byl v době krize na vzestupu. To potvrzuje i Tomek: „I letos byl vysledovatelný trend, kdy do soutěže stále více vstupují výrobní podniky. To je příjemná změna oproti minulým ročníkům, kdy jsme se téměř výhradně setkávali se sektorem služeb.“
Podle Tomka to navíc demonstuje posun role marketingu. „Malé a střední podniky se z krize poučily a pochopily to, že marketing musí jít cestou rychlých opatření,“ uvedl.
Krize byla ostatně i letos leitmotivem celé soutěže. „Marketéři to nikdy nemají lehké a o to horší to bylo v loňském roce, kdy se marketing stal oborem, na kterém se nejvíce šetřilo. Dnes oceníme ty, kteří toto dokázali překonat a uplatnit se v tomto těžkém období,“ uvedla prezidentka ČMS Jitka Vysekalová předávací ceremoniál.
Určitým překvapením byla letošní vítězka velkého modrého delfína, ing. Michaela Severová, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu města Litomyšl a ředitelka českého dědictví UNESCO. Ocenění se jí dostalo za úspěšné prosazování marketingových strategií s cílem rozvoje cestovního ruchu a propagace města i regionu. Ostatně pozitivní rozvoj, který v aplikaci marketingu zažívají právě samosprávy, označil za milé překvapení loňského roku i profesor Gustav Tomek, který ocenil zejména živelnost a samostatnost tohoto konání. Jeho slova potvrzuje i Michaela Severová.
„Organizovaný marketing jako takový na radnicích příliš nefunguje,“ uvádí vítězka Velkého modrého delfína. „Vše je to o přístupu jednotlivců, starostů, o nějaké jednotné strategii se mluvit nedá.“
O to větší radost má Severová ze získaného ocenění.
„Za titul jsem strašně šťastná, tak vysoké ocenění jsem vůbec nečekala. Jsem ráda, že se hodnotitelská komise zaměřila i na sektor samosprávního marketingu. Doufám, že toto ocenění bude zejména inspirací a motivací mým kolegům,“ uvedla.
Marketing samospráv má přitom poměrně dobrou výchozí pozici – zejména co do otázky financování. Severová uvádí, že krizi zatím její instituce nepocítila. „Na marketing čerpáme prostředky z fondů EU, krize k nám paradoxně může teprve dorazit,“ okomentovala situaci. „Nicméně věříme, že z nejhoršího už jsme venku.“
text pokračuje pod obrázkem

zleva: Zdeněk Juračka, marketér 2008, marketérka 2009 Michaela Severová, Jitka Vysekalová, Gustav Tomek
pokračování článku
Co je tedy hlavním problémem, který brání lepší aplikaci marketingových aktivit na úrovni měst a obcí?
„Z mého pohledu to nejsou ani tak peníze a chybějící odborníci, jako chybějící komunikace. Malé samosprávy se neradí s Centrálou cestovního ruchu, města zase nekomunikují s krajskými úřady,“ stěžuje si Severová. „Přitom za valnou částí problémů stojí rozdílné politické garnitury a z toho pramenící antipatie.“
Severová navíc zdravou komunikaci klade na první místo. Inspirací pro marketingové aktivity jí ostatně bylo nadšení a živelná spolupráce starostů po revoluci. Právě z něj vychází i know-how vítězky, které je zcela původní, bez inspirace v zahraničí. Výsledky jsou přitom dobré natolik, že si jich všimli i v centrále UNESCO.
„Za loňský rok bylo české UNESCO oceněno za nejlepší jednotnou marketingovou kampaň. Byli jsme skutečně rádi, že si někdo všiml našeho přístupu – je hezké, když vás ocení za něco, u čeho cítíte,že se to opravdu povedlo,“ okomentovala Severová.
A jaká je budoucnost samosprávního marketingu? Severová vidí velkou příležitost v sociálních sítích. Hlavně díky spontánním aktivitám uživatelů, kteří se o rozjezd propagace například na Facebooku starají sami tvorbou fanouškovských skupin. Právě tato aktivita, která vzniká „od spodu“ – tedy od samotných uživatelů, se dá využít pro další práci - minimálně tak, že se s nimi naváže dialog a je s jejich pomocí šířen relevantní připravený obsah.
Před dvaceti lety vznikla Česká marketingová společnost. Co se jí v průběhu dvou dekád podařilo? Prezidenta Jitka Vysekalová vidí hlavní roli ČMS v tvorbě odborné platformy, která v současnoti poskytuje relevantní prostor pro všechny marketingové odborníky – a to i díky konexím, které se snaží systematicky budovat jak v České republice, tak zahraničí, a to na úrovni asociací, státních organizací, médií i jednotlivců.
Ing. Michaela Severová, vedoucí odboru kultury a CR Města Litomyšl za úspěšné prosazování marketingových strategií s cílem rozvoje cestovního ruchu a propagace města i regionu.
Prof. ing. Hana Machková, CSc., prorektorka pro zahraniční vztahy a PR VŠE Praha – za podporu realizace nových forem marketingové specializace ve vysokoškolské výuce
RNDr. Tomáš Hájek, výkonný ředitel ADMAZ – za rozvoj profesní asociace a budování značky ADMAZ