Jak konzumujeme videoobsah?

22. 9. 2010 | Handl Jan
Analytické společnost Nielsen představila dokument “How People Watch: A Global Nielsen Consumer Report”. Zajímavé je srovnání konzumace videoobsahu v televizi a na počítači a pohled na úspěch jednotlivých platforem v globálním měřítku. Pojem televize (v angličtině “television”) znamená přenos obrázků na dlouhé vzdálenosti a poprvé byl použit již v roce 1904.

Ilustrační obrázek, zdroj: www.sxc.hu

Analytické společnost Nielsen představila dokument “How People Watch: A Global Nielsen Consumer Report”. Zajímavé je srovnání konzumace videoobsahu v televizi a na počítači a pohled na úspěch jednotlivých platforem v globálním měřítku.

Pojem televize (v angličtině “television”) znamená přenos obrázků na dlouhé vzdálenosti a poprvé byl použit již v roce 1904, když Dr. Arthur Korn v Mnichově vynalezl přístroj, který můžeme nazvat první televizí. O více než sto let později vypadá přenos obrázků na dálku úplně jinak, televize je technologie, která slaví úspěch posledních padesát let a na přelomu století se navíc začaly “hýbající se obrázky” běžně promítat i na osobních počítačích, dokonce online. Nyní se společnost Nielsen zeptala sedmadvaceti tisíc lidí v pětapadesáti zemích na to, jak konzumují videoobsah, a to na všech platformách. Výzkům probíhal online, tedy mezi lidmi, kteří využívají internet.

Nepřekvapivé výsledky

Výsledky výzkumu v mnohém nepřekvapí. Například na mnoha trzích nyní tráví dost lidí více než 4 hodiny denně sledováním klasické televize, tedy vysílání jako takového. Jde stále o nejdůležitější a nejsledovanější platformu. Pomalu ale jistě nastupuje vysílání ve vysokém rozlišení (HDTV), zejména v Severní Americe je to běžná a oblíbená věc. Přibližně 70 % uživatelů internetu z celého světa sleduje online video, více než polovina z nich to dělá i v práci. Video v mobilních telefonech se prosazuje hlavně ve vyspělých asijských zemích v generaci dvacetiletých. Tablety pomalu ale jistě rozšiřují řady těch, kteří využívají mobilní video, 11 % lidí online má tablet nebo plánuje nákup tabletu v příštím roce. 3D televize je zatím z hlediska počtu diváků zanedbatelnou platformou, ovšem o to důležitější. Je to oblast s největším potenciálem růstu, celých 12 % účastníků výzkumu si chce příští rok koupit přístroj, který jim umožní sledovat video ve 3D. Poslední sledovanou kategorií “televize” jsou přístroje (televize) s připojením k internetu. Televizi s internetem si chce do příštího roku koupit 22 % oslovených.

Klasická televize stále kraluje a alespoň jednou měsíčně jí sleduje 90 % respondentů výzkumu. V Evropě není dominance této platformy tak výrazná a neplatí zde globálních 90 %. Mezi televizní maniaky patří obyvatelé Hong Kongu, Brazílie, Číny a Indie – zde lze bez nadsázky tvrdit, že tyto národy si život bez televize snad ani neumějí představit. Na opačném pólu žebříčku jsou Němci a Nizozemci, tedy nejméně “televizní” národy. Pokud se podíváme na žebříček národností, které věnují televizi nejvíce času za den, tak na prvním místě jsou Srbové, kteří tráví u televize v průměru více než pět a půl hodiny. Následují Makedonci, Američané a Řekové, všichni se skóre více než pěti hodin. Nabízí se šťouravá otázka, kdy ti lidé spí a pracují. V tomto srovnání Češi chybějí, ale pokud se podíváme na číslo u Thajců, kteří sledují televizi nejméně – jenom něco málo přes dvě hodiny za den – je jasné, že i my na tom nebudeme jinak a minimálně dvě hodiny za den televizi věnujeme.

Penetrace nových technologií

HDTV je oblíbená v Severní Americe a Evropě, ostatní regiony zaostávají. Pokud bychom měli trochu zoběcňovat, tak platí, že televizi s vysokým rozlišení sledují starší bohatí lidé z rozvinutých regionů. Toto zjištění je pochopitelné. Online video naopak sledují nejvíce mladí lidé, ovšem zmíněná sedmdesátiprocentní penetrace mezi uživateli interentu naznačuje, že oblíbené služby typu YouTube se nebojí používat ani starší generace. Online video je nejpopulárnější v Číně a Indonésii, naopak celkem překvapivě příliš nevoná Dánům, Francouzům a Japoncům. Češi rozhodně nejsou na špičce, pohybují se někde v půlce zveřejněného celosvětového žebříčku. Ovšem ve srovnání s evropskými zeměmi jsme na tom dobře, lépe než například Norové, Britové, Turci, Švédové a další evropské národy. Nejlépe asi sedí konstatování, že ve sledování online videa jsme na evropské špičce. Zjišťováno bylo také sledování online videa v práci, v tomto ohledu jsou nejpilnější Číňané a Indové. Evropané i v tomto ohledu zaostávají, na dně žebříčku jsou opět Dánové.

Mobilní video má sice miliony uživatelů, ovšem ve srovnání se zavedenými platformami (o kterých můžeme počítat i online video) jde o minoritní záležitost spadající do škatulky služeb určených pro “early adopters”. Zajímavé je, že mobilnímu videu se nedaří v Evropě a v Severní Americe. V ostatních regionech jde o technologii, která sice nemá zázračné počty uživatelů, ale v penetraci by mohla Evropa závidět. Důvodem může být také fakt, že v Evropě mají konzumenti videoobsahu na výběr, ktežto chudí Asiaté nemají mnohdy moc možností, jak se podívat na hýbající se obrázky. A mobilní telefon jako zařízení je jednoznačně nejlevnějším přístrojem umožňujícím sledování videa. Nad celosvětový průměr vyčnívají ve sledování mobilního videa Filipínci a Indonésané, naopak Němci jsou v tomto ohledu silně podprůměrní. Všechna srovnání společnosti Nielsen v této studii vycházela z indexace, takže je samozřejmě možné, že reálných uživatelů mobilního videa bude více v Německu než na Filipínách. Klíčovým parametrem je ale každopádně 11 % z účastníků výzkumu, kteří někdy sledovali video v mobilním telefonu. Nelze však vysledovat nejakou souvislost s věkem diváků, nebo jejich pohlavím či regionem, ze kterého pocházejí. Diváci mobilního videa tedy pocházejí z nejrůznějších cílových skupin.

Nové technologie, tedy tablety a 3D, mají, jak již bylo řečeno, největší potenciál růstu. 3D televize je hitem v Saudské Arábii a tablety v Pákistánu. Zase jde o srovnání s průměrem, který formují hlavně technologicky vyspělé a lidnaté země. Průměrný Pákistánec oslovený výzkumem má tedy větší zájem o tablety než průměrný Evropan či Američan, účastnící se výzkumu. Na zmíněné nové technologie nejvíce slyší region Středního východu, Afriky a Pákistánu.

Někdy je dobré formovat pohled na oblíbenost technologií ne pomocí tvrdých čísel o počtech uživatelů (z tohoto pohledu vítězí skoro vždy rozvinuté regiony), ale srovnáváním s průměrnými čísly. Toto hodnocení totiž docela dobře ukazuje trendy a potenciál, které zajímají výrobce a prodejce zejména.

Kompletní zpráva o výzkumu je k dispozici registrovaným uživatelům na webu Nielsen.com.


To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?