SPAM. Zabiják bezplatného emailu?

26. 8. 2009 | Lečtyř Ivan
SPAM. Nejen otravná pošta, nejčastěji komerčního charakteru, snažící se nás manipulovat, ale také spousta komerčních příspěvků v diskuzních fórech, FaceBooku, Twitteru či na ICQ. SPAM je všude. Mnozí dokonce tvrdí, že právě nevyžádaná sdělení budou pomalu ale jistě pomalu měnit tvář internetu... Odkud SPAM přišel a kam až může jeho erozní činnost ve svém působení dojít?

Ilustrační obrázek, zdroj: www.sxc.hu

SPAM. Nejen otravná pošta, nejčastěji komerčního charakteru, snažící se nás manipulovat, ale také spousta komerčních příspěvků v diskuzních fórech, FaceBooku, Twitteru či na ICQ. SPAM je všude. Mnozí dokonce tvrdí, že právě nevyžádaná sdělení budou pomalu ale jistě pomalu měnit tvář internetu... Odkud SPAM přišel a kam až může jeho erozní činnost ve svém působení dojít?

Co je to SPAM a odkud přišel

Pro dnešní SPAM se vžila definice nevyžádaného a po internetu masově šířeného, zejména komerčního sdělení. V legislativě je pak SPAM definován v Zákoně o některých službách informační společnosti (č. 480/2004 Sb.) , který mimo internetové komunikace řeší i zasílání komerčních SMS či telemarketing.
První SPAMy jsou překvapivě velmi dobře zdokumentované. Jednalo se o nevyžádaná reklamní sdělení zaslaná skrze tehdejší vojenskou síť APRANET v roce 1978, případně sdělení, která byla zasílána později na USENETu (nejznámější asi MAKE.MONEY.FAST!!!)
Etymologie termínu je poměrně zajímavá. Přestože si hodně lidí myslí, že SPAM je zkratkou (zejména kvůli zápisu velkými písmeny), není tomu tak. Nevyžádaná pošta získala své jméno podle britské masové konzervy, jež byla oblíbená ve 2. světové válce - jednalo se o zavařené klihovaté maso. Termín byl zprofanován Monty Pythonem a výraz se uchytil právě pro otravná sdělení na prvních sítích.

Současnost

Dnešní doba naštěstí již není tou džunglí, jakou jsme v rámci emailu znali na začátku fungování této služby. Přestože domácí SPAM je téměř vymýcen (a slovo téměř je zde na místě), otravného obsahu v našich schránkách se jen tak nezbavíme. Akorát nám chodí emaily z destinací, kam ruka evropského, natož pak českého práva nemá šanci dosáhnout.
Řešením jsou stále sofistikovanější a multiplikované spamfiltry, které zajišťují jak provideři emailových schránek, tak sami uživatelé. Jak však bude řečeno, žádné řešení není tak dokonalé, aby jej spammer nemohl obejít. Klasickým případem, který kdysi porazil spamfiltry na hlavu, byla substituce některých písmen ve slově číslovkami anebo sadou znaků (leet speak). Díky tomu spamfiltr nedovedl identifikovat jednotlivá „škodlivá slova“ a pustil email do naší schránky.
Protože emailing jako takový nepřestal být lukrativní a vykazuje poměrně velkou hodnotu reaktivnosti adresáta, je logické, že brzy vznikly způsoby, jak se vetřít do emailové schránky s komerčním sdělením. Kromě cesty, kterou umožňuje zákon (tedy oslovování svých zákazníků) fungují i jiné legální cesty formou souhlasu s odebíráním komerčních sdělení.
Problém ovšem nastává v případě, kdy firma, zabývající se emailingem, připíše naši adresu do svého seznamu bez našeho souhlasu. Nedobrovolně pak přijímáme komerční sdělení (které máme často možnost odhlásit kliknutím na odkaz na konci emailu), u nichž je velmi obtížné dokázat, že jsme si je neobjednali.

Co do budoucna?

Přestože se v posledních desetiletích se SPAMem poměrně úspěšně, odborníkům je jasné, že nebude problém brzy najít způsob, jak tyto zábrany překonat a opět škodit v plné míře.
Některá navrhovaná řešení jsou v podstatě bezzubá, jiná neúčinná (například posílení legislativy), jiná by neúměrně zatížila providery a jsou tudíž nerealizovatelná. Jindy jde o procesy, které jsou vzhledem k množství SPAMU neuvěřitelně časově náročné. Právě proto se také čím dál tím ozývají hlasy pro zavedení principu "reversního obsahu". Ty vychází z premisy, že v současné době se po internetu pohybuje více informačního balastu než regulérních sdělení. Má proto být jednodušší vytřídit pravý obsah, kterého je méně, než ten škodlivý.
Další řešení navrhlo v posledních dnech Yahoo!, respektive dva jeho zaměstnanci.

Zpoplatnění služby

Ti by rádi zavedli elektronické kolkování odchozích emailů - v podstatě stejný princip, na jakém fungují poštovní známky. Jeden email by podle původního návrhu stál jeden americký cent (téměř dvacet haléřů) a neměl by zatížit žádného odesílatele, pokud ovšem nerozesílá emaily po statisících.
Ulehčila by se tak práce spamovým filtrům, které by do schránky třídily pouze okolkované emaily, zbytek by byl jednoduše přesunut do koše.
Aby bylo jasné, že celá služba CentMail (tak se projekt spadající pod Yahoo jmenuje) nevzniká ze zištných důvodů, ale skutečně pouze jako ochrana proti SPAMu, byla by vydělaná částka po odečtení nákladů převedena na účet charity.
I zde jsou však někteří odborníci skeptičtí - vždy by se našel poskytovatel emailové služby zdarma a tím by celá snaha přišla vniveč. Navíc není pravděpodobné, že by na zpoplatnění emailové služby přistoupili uživatelé. Právě nízké náklady na provoz emailu z něj učinili silný komunikační kanál.

Konec emailu jako takového?

Otevírá se však ještě zajímavější prostor pro diskuzi, a tou je životnost emailu v podobě, jaké ho známe dnes. Vzhledem k tomu, že schránka jako taková je v podstatě pouze pasivním místem pro příjem informací, není vyloučené, že ji do budoucna vytlačí sofistikovanější způsoby komunikace v podobě sociálních médií.
Na druhou stranu je třeba zvážit, zda právě v jednoduchosti služby netkví to kouzlo, které uživatelé u emailu vidí. Jeho pozvolný konec je navíc ohlašován, podobně jako například u knih či novin, skoro deset let. Email však zatím nevytlačily ani komunikátory (ICQ, AIM, ...) ani sociální sítě (MySpace, Facebook, Twitter...) a koneckonců ani ten stále se rozmnožující SPAM. Dá se tedy předpokládat, že email tu s námi ještě nějaký ten pátek bude...

Štítky dokumentu: Facebook Twitter

To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?