Historie internetu

Začátkem 60. let, v době studené války, se v USA začaly objevovat myšlenky na vytvoření sítě, která by propojovala nejdůležitější vojenské, vládní a akademické počítače a která by byla schopna přežít jaderný úder. Bylo jasné, že by to měla být sít bez centra a že by měla být funkční i v případě výpadku jednotlivých uzlů.

Síť ARPANET

Koncem 60. let sdružení RAND a univerzity MIT a UCLA plánovaly vytvořit decentralizovanou síť. V roce 1968 přispěchal s finanční podporou Pentagon a na podzim 1969 byly zprovozněny první čtyři uzly sítě, která byla nazývána ARPANET. V roce 1971 se pak ARPANET rozrostl na 15 uzlů a v roce 1972 již bylo propojeno celkem 37 počítačů. Je s podivem, že se hlavním využitím sítě ARPANET nestalo používání vzdálených počítačů, ale komunikace prostřednictvím elektronické pošty a elektronické konference. Kromě konferencí sloužících k výměně vědeckých informací se objevily první zábavní konference.

Rozvoj internetu

Období 1983–1992 lze označit jako druhou etapu rozvoje internetu. Tato etapa byla charakterizována prudkým růstem internetu a především expanzí mimo americký kontinent. V prvních letech tohoto období vznikly počítačové sítě EUNET (European UNIX Network), EARN (European Academic and Research Network), japonská síť JUNET a britská síť JANET (Joint Academic Network). Velkým krokem kupředu bylo vytvoření americké páteřní sítě NSFNET (ta měla v roce 1986 na dnešní poměry směšnou kapacitu 56 kb/s), jež propojovala pět nejdůležitějších amerických “superpočítačových” center.

Gopher a Veronika

Roku 1991 dosáhla NSFNET kapacity 44,7 Mb/s a vědci z Minnesotské univerzity poprvé předvedli systém Gopher, který byl posledním schůdkem pro přechod k systému www. Pro prohledání gopherského prostoru byl v roce 1992 na univerzitě v Nevadě vytvořen systém Veronika.

U kolébky www

V listopadu roku 1990 byl předveden první prototyp www serveru; nárůst obliby www se datuje k září 1993, kdy byla dostupná první funkční verze velmi populárního prohlížeče NCSA Mosaic. Do roku 1993 zůstával internet doménou především vědeckých a akademických pracovišť. Uživatelé a provozovatelé se vehementně bránili příchodu komerčních aktivit na internet. Od roku 1993 se na internetu začaly ve velkém objevovat komerční organizace, nejprve počítačové, později i firmy z dalších oborů. V mnoha státech se internet stává běžnou součástí každodenního života.

Budoucnost internetu

Rozvoj internetu se samozřejmě nezastavil. Zejména v zemích “internetově nevyspělých” dochází ke stejně prudkému rozvoji jako na počátku devadesátých let v Americe. Pokrytí světa internetem ukazuje mapka. Z mapky je patrné, že nedotčeny zůstávají některé oblasti v Africe a několik států v Asii. Průzkumy ukazují, že počet připojených počítačů se každým rokem zdvojnásobuje.