Studie: Zákazníci nevnímají příspěvky influencerů jako reklamu

10. 4. 2018 | Kateřina Němečková, Petr Michl
Studie o příspěvcích influencerů na sociálních sítích ukázala, že je většina uživatelů nechápe jako reklamu. Čtyřicet procent respondentů dokonce propagované značky či produkty vůbec nevnímá.


Zdroj: Instagram / @Tresnickova, úprava Marketing Journal

Výsledky studie zveřejnil server Marketing Land s odkazem na Open Influnce, který výzkum provedl s 514 americkými respondenty, kteří na sociálních sítích sledují nějaké influencery/celebrity. Nejpoužívanějšími platformami pro sledování influencerů jsou Facebook (73,7 %), Instagram (38,1 %) a Youtube (32,5 %).

Influenceři jsou nejlepší pro novinky

Necelých 40 % uživatelů ale uvedlo, že v příspěvcích propagované značky/produkty vůbec nevnímá. Pouhých 17 % si jich všímá a dalších 44 % je občas zachytí. Každopádně polovina respondentů právě díky příspěvku třetí strany objevila nové produkty/značky a 38 % respondentů na jejich základě produkt zakoupilo.

Nejvíce se propaguje oblečení, daleko za ním jídlo/nápoje, zábava, technologické vychytávky a fitness příslušenství. Přibližně polovina dotazovaných ale vůbec nezná hashtagy označující sponzorovaný obsah (#ad, #spon, #partner). Zajímavé ale je, že 71 % procent to nezajímá, resp. spolupráce influencera se značkou nijak nesnižuje jeho kredibilitu u fanoušků.  

Zákony se dodržovat (ne)musí

Poté co Federální obchodní komise (Federal Trade Commission) vydala směrnici, která má zamezit klamání spotřebitele, si americké značky lépe hlídají, jaké hashtagy influenceři používají. V České republice se touto problematikou zabývá Zákon na ochranu spotřebitele (na který odkazuje Zákon o regulaci reklamy) a Kodex reklamy:

„Obchodní praktiky jsou vždy považovány za klamavé, pokud prodávající využívá redakční prostor ve sdělovacích prostředcích k placené propagaci svého výrobku nebo služby, aniž by spotřebitel mohl z obsahu sdělení, z obrázků nebo zvuků jednoznačně rozpoznat, že se jedná o reklamu.“

zákoně lze vyčíst, že pokuta za přestupek zveřejnění reklamy, která je nekalou obchodní praktikou (klamavá reklama) může být až pět milionů korun. Platná legislativa o prostoru na sociálních sítích nehovoří, teoreticky by nicméně mohlo jít o docela drahý opomenutý hashtag. Třeba ani Leoš Mareš na svém Instagramu v některých případech komerční spolupráce nic jako #ad nepoužívá...



O reálném pokutě nemůže být ovšem řeč. Influenceři v sociálních médiích v Česku nijak postihováni žádným lokálním regulatorním orgánem nejsou. Většina z těch významnějších se snaží product placement označovat. Svědomitější jsou přitom spíše na YouTube než na Instagramu. Přiměly je k tomu však pravidla samotných platforem, na kterých působí, a v některých případech i tlak jejich followerů a diváků, kteří jsou k product placementu ve srovnání se stavem před 2-3 lety vnímavější. I v Česku, podobně jak o tom vypovídá americký výzkum od Open Influence, ovšem existuje celá řada lidí, co placenou spolupráci nerozpoznají nebo ji nevnímají. Pro další vhled do problematiky doporučujeme pořad Českého rozhlasu Pro a Proti, kde se střetli zástupci de facto dvou opačných pólů spektra volání po nějaké další formě regulace, vedoucí magazínu Mladé fronty DNES Rodina Jana Blažková a ředitel festivalu Utubering Lukáš Dejl.


 

Kam dál?

Přečtěte si, jak se k označování příspěvků postavil Instagram v našem článku Placené příspěvky na Instagramu budou rozpoznatelnější.

Štítky dokumentu: Reklama online
Sdílejte tento článek:
Podobné články: