Studie: Jsou kandidáti do Evropského Parlamentu sociální nebo asociální?

22. 4. 2014 | Irena Šovčíková
Facebook, Twitter nebo LinkedIn. Pro většinu z nás součást každého dne. Jak je tomu ale u kandidátů do Evropského Parlamentu? Na jejich komunikaci před volbami se zaměřila studie Effectix.

Sociální sítě mají svou roli i v rámci politiky. Obzvlášť v době předvolební kampaně. Nová studie Effectix ukazuje, jak moc kandidáti do Evropského Parlamentu využívají Twitter, Facebook nebo třeba LinkedIn.

Sociální sítě patří již zcela běžně do našich životů. Právě proto jsou zajímavým nástrojem pro komunikaci nejen firem, ale i politiků. To jsme ostatně mohli vidět u voleb v předchozích letech, jejich význam v předvolebním období si uvědomuje stále více politiků. Není tomu jinak ani u voleb do Evropského Parlamentu. Studie společnosti Effectix ale ukazuje, že sociální sítě, i přes širokou uživatelskou adopci, patří mezi média, do kterých část politiků nechce vstupovat. Není to ale nic překvapivého, jejich voliči jsou jednoduše někde jinde.

Facebook patří mezi nejvíce využívané sociální sítě. Možná právě proto neměli na Facebooku svou stránku jen 3 kandidáti. Zajímavé je, že zdaleka ne všichni využívají pro propagaci Stránky, ale komunikují na svém osobním profilu. Ačkoliv profil umožňuje většinu aktivit jako Stránky, chybí například důležité metriky a možnost propagace příspěvků. Někteří kandidáti mají obojí a mnohdy ani nebývá jasné, kam by se měl případný volič přidat a zda se jedná o oficiální profil. Perličkou může být Michaela Šojdrová, která má na Facebooku dokonce stránky dvě. Je ale jasné, že nestačí si pouze založit profil. Ačkoliv některé stránky nemají ani nahranou cover fotku, většina z nich komunikuje pravidelně a aktivně.

Nekorunovaným králem Facebooku(a sociálních sítí obecně) je podle studie Edvard Kožušník z ODS. Za ním se "umístitli" Jiří Pospíšil za TOP09 a Jan Keller z ČSSD. Nutno ale zmínit, že vzhledem k omezení organického dosahu záleží hlavně v poslední době míra zapojení i množství fanoušků značně na rozpočtu příslušného politika. Je navíc těžké srovnávat míru zapojení, vzhledem k tomu, že část kandidátů využívá pro komunikaci s voliči osobní profil.

O něco nižší je využití Twitteru. Ten pro svou komunikaci využívá zhruba polovina kandidujících. Mnohdy ale profily založili již v rámci předchozích kampaní a nyní se jim již nevěnují. Například takový Jiří Pospíšil na svém Twitter účtu uvádí, že kandiduje za ODS, ačkoliv letos je na kandidátce strany TOP 09. I zde ale nedostižně kraluje Edvard Kožušník, jehož profil funguje nejdéle, nejaktivněji a má také největší množství odběratelů.

I vrámci LinkedInu to není nikterak slavné. Effectix uvádí, že se jim podařilo najít pouze pětinu kandidujících. To ale může být způsobeno tím, že mnoho kandidátů nemá weby uzpůsobené pro sociální sítě a najít jejich profily bývá dost často složité. To je rozhodně něco, na co by se měli zaměřit. Potenciální voliči totiž málokdy chtějí strávit čas tím, že budou pátrat, na které sociální síti daný kandidát funguje a jaký je jeho oficiální profil.

Celá infografika je k nahlédnutí zde:

Štítky dokumentu: Facebook Infografika LinkedIn Twitter

To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?
Podobné články: