Foodies: jídlo nemusí vypadat dobře jen na talíři, jde hlavně o Instagram

7. 3. 2017 | Jakub Hort
Konference New Media Inspiration letos zabrouzdala i do kvalitní gastronomie a Hana Němečková představila českou foodies komunitu.

Jste „foodies“? Máte rádi jídlo? Hledáte si před odchodem do restaurace recenze podniků v okolí a pečlivě vybíráte, který bude tentokrát ten pravý? Vstáváte ráno dříve jen proto, aby snídaně vypadala dobře na Instagramu? „Foodie“ je člověk, který rád nejen jí, ale věnuje se jídlu i nad rámec toho, že ho právě má v žaludku. Problematika ho zajímá a uspokojuje jeho základní potřeby. Ví, odkud jídlo pochází, kde ho mají nejlepší, kde se ho může naučit vařit a kdo mu ho uvaří. Českou foodie komunitu představila blíže na konferenci New Media Inspiration aktuálně novinářka Forbesu Hana Němečko, která se tomuto tématu věnovala ve své diplomové práci v rámci oboru Studia nových médií Filozofické Fakulty Univerzity Karlovy.

 


Foodies nesedí jen v restauraci. Svojí tvorbou živí internet

Na představitele této komunity narazíte na všech tradičních sociálních sítích. Objevují se také na speciálních recenzních portálech, jako jsou např. Yelp nebo český Scuk. Existují ale i speciální diskuzní fóra. Mezi ně se řadí například Chowhound, kde se řeší vše od nákupu nádobí až po specifické ingredience do svátečních jídel. A proč to vlastně dělají? Vytvářejí užitečné informace, kterými se mohou inspirovat jejich přátelé, když na ně narazí ve svém feedu. Je to také příjemnější forma chlubení se místem, kde zrovna jste, kde trávíte čas a jíte. Vše dohromady to vytváří životní styl člověka, a odráží jeho status. „Foodies za sebou nechávají poměrně velké množství dat, které se dají dále zkoumat,“ ukončila Hana Němečková první část prezentace a přesunula se ke svému výzkumu.


Pan Cuketka stále vede v psaném obsahu

První část prezentovaného výzkumu se věnovala šířením informací mezi foodies a zjišťovala, kdo patří mezi opinion leadery. Druhá část se pak zabývala tím, jak podobu komunity ovlivňuje médium, které foodie používá. Hana Němečková si k účelu svého výzkumu vybrala 3 sítě. První je Scuk, který založil v roce 2010 pan Cuketka, dalšími jsou twitterové a instagramové účty foodies. Zvolenou metrikou výzkumu byla tzv. Centralita vstupního stupně uzlu, která de facto říká, že čím více lidí vás sleduje, tím více jste populárnější a tím větší je také pravděpodobnost, že když vy šíříte nějakou informaci, tak se dostane k většímu množství lidí.

Na Scuku, neboli portálu na recenze, je nejvíce populární pan Cuketka, zakladatel portálu. Druhým největším účtem je Michala, která je spoluzakladatelkou.

Na Twitteru je znovu nejpopulárnější pan Cuketka, který profituje ze svého již 10letého sbírání obsahu. Druhá je copywriterka, což je totožná osoba, jako Michala na Scuku, v lidech a pořadí se tedy nic nemění.


Žvanec Youtuberky může být slavnější než pokrm foodie odborníka

Na Instagramu jsou krásně vidět 3 různé komunity lidí. Na levé straně je opět v čele pan Cuketka s Copywriterkou, kteří reprezentují komunitu foodblogerů. Pan Cuketka zde zásobuje sv§j účet například krátkými videi s recepty, které jsou často lákadlem na jeho blog.

 

Příspěvek sdílený pan Cuketka (@cuketka), Led 16, 2017 v 1:05 PST




V modré části vidíme například Shopaholic Nicol nebo Nicole_e z A Cup of Style. Ty reprezentují youtuberky, které vlastně fotí vše v jejich životě. Zelená barva reprezentuje všechny „fit“ uživatele, kteří řeší hlavně to, jaké složení jídlo má.

Komunity se mění na různých sítích, krásně je to vidět na příkladu Instagramu, kam pronikly i tradiční vlogerky, které nemají potřebu psát recenze na Scuk.

Sledujte je a pozvěte je k sobě dál. Přijdou s nimi i další zákazníci

A co vlastně mohou foodies udělat z pohledu marketingu? Ač se to nezdá, tak i oni mohou ovlivňovat velkou masu lidí. Pomocí geolokačních tagů můžete sledovat, jak moc chodí ke konkurenci a podle reakcí zhodnotit, jestli by nebylo od věci nalákat je i k sobě na kus žvance. Přes vytipované opinion leadry se tak dá dostat k relevantní cílové skupině. Pomocí sledování zahraničních foodies se dá také predikovat, co bude „cool“ i v nejbližší době  tady  a na základě toho obměnit vlastní menu.

Sílu sociálních sítí dokazují tzv. hypefoods. To je jídlo, které je zpravidla velmi kalorické, ale na druhou stranu extrémně fotogenické a vyjímá se na Instagramu. Strašně rychle se šíří sítěmi a hlavním principem hypefoods je složení dohromady 2 věcí, které se normálně společně nejí. Příkladem budiž #sushipizza, která spojuje tyto dva pokrmy, které společně jí opravdu jen málokdo.


Nebo #ramenburger – burger, ve kterém místo housky použijete čínské polévky.


Hypefoods ale také nalezneme i v našich končinách! Možná již tušíte, že se jedná o trdelník s vanilkovou zmrzlinou, který oblétl celý svět nejen sociálních sítí, ale i tradičních médií.

Mít ve svém okolí člověka, který tak dbá na estetickou stránku jídla a nápojů a nenenechá vás ani usrknout capuccina, dokud zcela nevyčerpá paměť telefonu, nemusí být zrovna lehké. Foodies ale vytvářejí velmi kvalitní obsah, který mnohdy hraničí s uměleckými díly, a má bezpochyby své publikum. A může přispět třeba i národní ekonomice. Část zahraničních pražských turistů nalákal v posledním roce právě trdelník se šlehačkou.

Zdroje fotografií: prezentace Hany Němečkové

Štítky dokumentu: Reportáže
Sdílejte tento článek:
Podobné články: